Historie

Doba laténská, Středověk, Rychlý přehled majitelů panství, Starostové a předsedové MNV

Doba laténská

Keltské hradiště Třebsko II. 

na svahu Holého vrchu  nad "Podrejžím" se rozkládaly další soudobé keltské čtyřúhelníkové valy dnes již téměř zaniklé. Viditelným pozůstatkem v terénu je pouze výrazná mez na severovýchodní straně obvodu. Nedaleko odtud u mlýna Podrejží, podél Lázského potoka, se nacházejí tzv. rýžovnické sejpy, pozůstatky po středověkém a novověkém rýžování zlata. Jihozápadně od Podrejžského mlýna, asi 45 m od potoka, byl nalezen zlomek laténské nádoby s černým povrchem. Podobné střepy jsou známé i ze starších nálezů. Mohou být dokladem o získávání cenných kovů na stejném místě již v době keltského osídlení.

https://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/pracoviste/archeologie/trebsko/
http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/trebsko_pb_viereckschanze

Středověk

Král Václav ll. daroval Tochovice benediktinskému klášteru sv. Jana Křtitele na Ostrově nad Davli (založen Boleslavem II. Zřejmě roku 999 nad soutokem Sázavy s Vltavou na vltavském ostrově zvaném Ostrov sv. Kiliána) výměnou za jeho statky u Slaného. Klášter poté Tochovice několikrát pronajal. V roce 1331 rychtáři Bůžkovi (Muškoví) a jeho potomkům. V roce 1436 zastavil král Zikmund Lucemburský Tochovice Janu I. (+ kol. 1440) a Václavu I. (+ před 1457) Zmrzlíkům ze Svojšína, kteří drželi také Orlík. Po nich drželi statek jejich synovci Jan a Jaroslav. V rodě Zmrzlíků ze Svojšína zůstaly Tochovice až do roku 1515. V roce 1515 se z přídomkem z Tochovic uvádí nový zástavní držitel Oldřich Vranovský z Valdeka. Jeho vdova Kateřina rozená z Vartemberka údajně na tochovické tvrzi ukrývala loupeživé pomocníky Zdeňka Malovce, který s nimi přepadával kupce. Proto proti ní v roce 1520 vypravili Pražané výpravu, při které tochovickou tvrz dobyli a pobořili a spálili. Kateřinu s jejími syny Jindřichem a Jaroslavem, dcerou Dorotou a zeťem Vilémem Bechyněm odvezli do Prahy. Tam byla 11.1.1522 vdova Vranovská a Vilém Bechyně popraveni. (v knize  Krev a pivo - popisuje Radovan Šimáček)
Tochovice se poté opět dostaly ostrovskému klášteru, ale v roce 1532 je opat Placius a s nimi i Hořejany, Starou Vodu, Svojšice, Horčápsko, Vrančice, Kletice a Dol prodal dědičně rytíři Janovi z Vitence (+ 1560). Ten věnoval Tochovice manželce Markétě z Běšin, ale když je již nemohl držet, odevzdal je v roce 1549 věřitelům. Od nich je v roce 1550 převzal mistokancléř Českého království Jiří z Lokšan na Březnici (+1491 * 1551). Jeho choť byla asi od roku 1535 Kateřina Adlerová (zemřela 13.4.1580), dcera Jakuba Adlera ze Špýru, která se stýkala s dvorem arcivévody Ferdinanda (*1529 + 1595) a v roce 1557 byla přítomna i jeho tajného sňatku s Filipinou Welserovou, dcerou její sestry Anny Adlerové a Františka Welsera. Rok po tomto morganistickém sňatku se novomanželům v Březnici narodil syn Ondřej Rakouský (*1558 +1600), pozdější kardinál a biskup v Kostnici a Brixenu, který byl také jedním z kandidátů na místo olomouckého biskupa. Další sestrou Kateřiny Adlerové byla Benigna (+ 1544), která byla od 23.10.1549 první manželkou Albrechta VI. Libštejnského z Kolowrat (+ 1586) a má náhrobek v kostele sv. Martina v Tochovicích. Byly tam pochovány i další 2 manželky Albrechta - Ludmila ze Švamberka a Alžběta Kavková z Říčan. Tochovice dědil jediný syn Jiřího z Lokšan a jeho choti Kateřiny Ferdinand z Lokšan (+ 1603). V roce 1607 získal Tochovice Ferdinandův prostřední syn Václav, kterému ale byly pro účast ve stavovském povstání 12.12.1622 zkonfiskovány. Poté Tochovice dne 13.3.1623 získal za 23 381 kop míšeňských, 34 grošů, 2 peníze nový majitel Březnice Přibík Jeníšek z Újezda (*cca 1580 + 25.3.1651). S manželkou Ludmilou Kateřinou z Talmberka (+ po 1623) založili v Březnici roku 1638 jezuitskou kolej. Jejich manželství bylo ale bezdětné a tak březnické a tochovické panství přešlo 12.4.1651 na jeho synovce Přibíka Františka (+ 1661), syna Přibikova bratra Jana a jeho choti Anny Nebílovské z Drahobuze, který byl r. 1642 povýšen do panského stavu. Jeho manželka Hedvika Barbora z Rozdražova (+1677) se po jeho smrti stala poručnicí jejich nezletilých dětí. V roce 1668 dosáhl plnoletosti starší syn Přibík František (f 1677) a ujal se březnického panství i poručenství nad bratrem a sestrou a matce nechal k doživotnímu užívání statek Tochovice. Po jeho smrti se statků Březnice, Koupě, Tochovice, Nestrašovice, Hradiště a Blovice ujal bratr Jan Josef sv.p. z Újezda (+ 1728). Protože byl poslední svého rodu udělil mu císař Karel VI. 20.4.1725 milost, aby nejen svůj majetek, ale i jméno a svůj znak mohl převést na někoho jiného. Když zemřel a dědictví se v roce 1728 ujal nejvyšší kancléř v Čechách Vilém Albrecht Krakovský z Kolowrat na Chýši (*1678 + 1738), který se začal též psát sv.p. z Újezda a ke své orlici připojil jeníškovského jednorožce. Měl ale povinnost třetinou statků podělit vnučku Jana Josefa Annu Marii Jeníškovou z Újezda (*1706 +1769), dceru Josefova syna Přibíka Františka (*1680 f 1716) a Anny Apollonie hraběnky z Waldsteina (*1683 + 1741). Marie Anna byla v roce 1822 provdána za Martina Antonína Michnu z Vacínova (*1698 + po 1738). Vilém Albrecht jí vykázat r. 1733 statek Tochovice. Od Marie Anny Tochovice v roce 1739 koupil Jan Nep.Václav sv.p. Schönowitz z Ungerswerthu (+ asi 1790). Tochovice po něm poté zdědila jeho dcera Josefa Anna (*1744 + 1801), která se 10.2. 1773 v Tochovicích vdala za Františka Václava sv.p. Verniera z Rougemontu (*1730 + 1810). V roce 1802 koupil Tochovice Jan Prokop hrabě Hartman z Klarsteina (*1760 f 1850), který je ale už v roce 1808 prodal. Tochovice koupila vdova po kuronském a zaháňském vévodovi Petru Bironovi (*1724 + 1800) Dorothea hraběnka z Medemu (*1761 + 1821). Po ní Tochovice dědila její dcera Dorothea kněžna zaháňská (*1793 + 1862) vdaná od roku 1809 za Edmonda Talleyrand-Périgorda (*1787 + 1872), synovce francouzského ministra zahraničí. Koupi zprostředkoval majitel Čimelic Josef hrabě Wratislav z Mitrovic (*1764 + 1830), správce jmění kuronských princezen. Protože se nové majitelce Tochovice nezamlouvaly, převzal je roku 1815 sám jako majetek své ženy Gabriely rozené hraběnky Desfoursové (*1771 + 1840). Po smrti Gabriely dědila Tochovice starší dcera Josefina hraběnka Wratislavová z Mitrovic (*1802 + 1881), která byla od 26.7.1823 provdána za Karla II. Schwarzenberga (*1802 + 1858) z orlické sekundogenitury. Dominium této větve rodu ve středním Povltaví se skládalo od dob otce Karla II. maršála Karla I. ze zemskodeskových statků Orlík, Zvíkov, Červený Újezdec, Myslín a Horosedly. V prvních dvou desetiletích 19. století byly přikoupeny statky Zalužany, Zbenice se Zlákovicemi, Bukovany s Řečí a panství Sedlec u Kutné Hory, které se roku 1869 také staly součástí fideikomisu. Sňatkem Karla II. s Josefínou se poté svěřenectví rozšířilo o panství Osov, Čimelice, dále statek Tochovice a 2 pražské paláce ve Spálené a Voršilské ulici. Karel II. v roce 1847 koupil ještě panství Varvažov, které Karel III. převedl roku 1883 také do fideikomisu a v roce 1868 byl k Tochovicím připojen již dříve nabytý statek Starosedlský Hrádek. Tochovice a Starosedlský Hrádek vlastnil mladší syn majorátního pána Karla III. princ Bedřich (Fido). V držení orlické větve rodu byly poté Tochovice až do roku 1948, kdy byl statek a zámek zkonfiskován státem Arnoštu princi Schwarzenbergovi.

Rychlý přehled majitelů panství

1305 král Václav II. daroval Tochovice výměnou klášteru Ostrov

1331 poté v pronájmu rychtář Buzek a jeho potomci

1436 od císaře a krále Zikmunda získali jako zástavu Jan I. a Václav I. Zmrzlíkové ze Svojšína -poté potomci

1515 nový zástavní držitel Oldřich Vranovský z Valdeka vdova Kateřina z Vartemberka -   za ní byla tvrz dobita a zbořena, popravena 1521 majitelem opět klášter Ostrov

1532 od něj koupí získal 1532 Jan z Vitence věnoval manželce  Markétě z Běšin - pro dluhy vráceno věřitelům 1549

1550 koupil tvrz Tochovice Jiří z Lokšan - Kateřina Adlerová - Ferdinand z Lokšan

1607 Václav z Lokšan konfiskace -12.12.1622,

1623 (13.3.) koupil Přibík Jeníšek z Újezda, Přibík František I Jeníšek z Újezda, Přibík František II. Jeníšek z Újezda, Jan Josef Jeníšek z Újezda

1728 majetek dědil Vilém Albrecht Kolowrat -Krakovský z Újezda a Tochovice získává

1733  Marie Anna Jeníšková z Újezda oo Martin Antonín Michna z Vacínova

1739 od Marie Anny kupuje Jan Nep. Václav Schónowitz (Šenovic) z Ungerswerthu,  Josefa Schónowitz,  František Václav Vernier z Rougemontu

1802 koupil Tochovice Jan Prokop Hartmann z Klarsteina

1808 koupila Tochovice Dorothea z Medemu, vdova po kuronském vévodovi Petru Bironovi Dorothea Zaháňská Alexander -Edmund Talleyrand -Périgord - byl vystavěn zámek

1815 kupuje pro manželku Josef Wratislav z Mitrovic Gabriela Desfoursová

1840 Josefina Wratislavová z Mitrovic Karel II. Schwarzenberg

1858 Karel III. Schwarzenberg Vilemína z Oettingenu

1904 Bedřich Schwarzenberg  Marie Christina ze Schönbornu

1936 Arnošt Schwarzenberg Mathilde Gerber

1949 Vyvlastnění celého majetku státem

1991 Restituce majetku pí. Anně Marii Bucherové, dcera Arnošta Schwarzenberga. Zámek Tochovice byl vracený bez původních interiérů (Lit.: Vladimír Votýpka: Příběhy české šlechty)

Historická mapa Tochovic rok 1831

Starostové a předsedové MNV

Rychtáři:
1657 Mikuláš Vosmut, 1779 Martin Zoubek čp. 29, 1821 Josef Hovorka čp. 5, 1844 - 48 Jan Siblík čp. 26

Starostové:
1848 - 1950 Jan Siblík čp. 26, 1850 – 1865 Jan Pučálka čp. 29, 1865 – 1871 František Čížek čp. 5, 1871 – 1876 František Karas čp. 8, 1876 – 1880 Josef Šimek čp. 22, 1880 – 1882 Jan Pazderník čp. 19, 1882 – 1885 František Karas čp. 8, 1885 – 1889 Josef Šimek čp. 22, 1889 – 1892 Jan Maršík čp. 34, 1892 – 1895 Josef Šimek čp. 22, 1895 – 1899 František Štych čp. 84, 1899 – 1904 Josef Dragoun čp. 58, 1904 – 1908 František Karas čp. 8, 1908 – 1920 Augustin Mašek čp. 38, 1920 - 1923 Jan Vacek čp. 18, 1923 – 1927 Vojtěch Rach čp. 21, 1927 – 1936 František Pazderník čp. 19, 1936 – 1945 Jaroslav Honzík čp. 49.

  
František Karas, Augustin Mašek, Jan Vacek
  
Vojtěch Rach, František Pazderník, Jaroslav Honzík

Předsedové MNV:
1945 – 1947 František Novák čp. 109, 1947 – 1948 František Pařízek čp. 86, 1948 – 1954 Alois Krůta čp. 61, 1954 -1957 Josef Svěcený čp. 12, 1957 – 1960 Oldřich Kliment čp. 125, 1960 - 1976 Vladimír Suchopár, 1976 - 1981 Václav Blahna, 1981 – 1989 Josef Soused čp. 154

  
František Novák, František Pařízek, Alois Krůta
 
Josef Svěcený, Oldřich Kliment
 
Václav Blahna a Vladimír Suchopár

Starostové po roce 1989:
1989 – 1998 Václav Prózr čp. 121 , 1998 – 2006 Jaroslav Malý čp. 174, 2006 Radek Walter čp. 23

Úřadovny OÚ a MNV byly nejdříve v budově Národní školy a později v bývalém krámku „U Špalů“ vedle hřbitova, později byla přestavěna bývalá pastouška čp. 11, kde je OÚ do dnes.

 
Úřad obce byl nejprve ve škole a později v bývalém krámu "U Špalů" čp. 92

 

Přestavba Obecní pastoušky na Obecní úřad v roce....