Historie

mapa

horejany

Hořejany obydleny byly v době předhistorické, v druhém a prvém století před Kristem. Soudí se tak z nálezů žárových (popelnicových) hrobů u obecního lesa Hořejanského a dle dvou mohyl, stojících na pokraji lesíka, patřícího ku statku Sádlovic (u Mlsů) pozn.: č.p. 17- Břicháčkům.
První zpráva historická o Hořejanech je z konce 13. století. Král Václav II. postoupil směnou za několik obcí u Slaného klášteru Ostrovskému u Davle mimo jiné i ves Hořejany. Týž klášter měl v Hořejanech 5 lánů polí a tyto lány opat Zdislav v r. 1331 osadníkům Hořejanským pronajal právem emphytentickým, též právem německým zvaným.
Hořejanští emphytenti zaplatili podacího za nabytí emphytentního práva po 3 kopách z jednoho lánu.
Soudní stolice pro sedláky v Hořejanech byla rychta v Tochovicích. Opat kláštera Ostrovského u sv. Jana pod Skálou prodal r.1532 Hořejany Janu z Vintenče, jenž byl nejvyšším mincmistrem, ale nákladným živobytím o ně se připravil a tak přešly v majetek Jiříka z Lokšan, pána na Březnici.
Při dělení o dědictví dostaly se Hořejany Václavovi z Lokšan, jemuž byly zkonfiskovány a r. 1623 pak Jeníškovi z Újezda, pánu na Březnici prodány.ást vsi patřila Zvíkovu.
Roku 1577 Kryštof ze Švamberka na Orlíku dal svůj majetek v Hořejanech v zástavu Janu Bukovskému z Bukovan, na Bukovanech. Konečně celá ves dostala se pod panství knížat ze Schwarcenburku, jimž robotní povinnosti konali emphytentní obyvatelé Hořejan do r. 1848.
V obci stávala kontribučenská sýpka. Ves sama čítala v r. 1586 10 osedlých. Tolikéž osedlých čítala i v r. 1654,
krom 1 krčmy výsadní, do obce v r. 1629 vystavěné. V r. 1600-1660 se tu připomínají tito obyvatelé: Petr Sladovník, Škuta, Syrovátka, Květoň, Šťastný, Mls, Hálek, Janoušek, Václav Mls, Šterc, Vanta. V době nynější jména tyto zanikla.
V r. 1713 bylo v Hořejanech celkem 40 obyvatel. V r. 1770 bylo zde 25 čísel.

Hořejanské mohyly

mohyly Asi uprostřed cesty z H o ř í j a n do Těcharovic jest obecní les při samých hranicích okresu březnického a tu několik jen kroků v pravo od cesty nalezeno bylo několik hrobů na okraji lemu na stavební kámen. Hroby ty byly všecky téměř stejně dle jednotných pohřebních obřadů pečlivě upraveny a nelišily se znatelně navzájem. Skoro ve všech nalezena byla baňatá popelnice naplněná černým popelem a kostičkami, tato popelnice poklopena byla zpravidla miskou. Větším hrobů obsahovala tedy nádoby dvě: popelnici a misku. Popelnice z jemné hlíny byly dobře vypáleny a zevně tuhovány, nad to byly některé z nich porýsovány ozdobami trojúhelníkovými, pásky z jemně vrytých čar (rastrovány). Na hrdle jedné popelnice střídají se pásky červené s tuhovanými. Dno popelnice zastupoval nejčastěji dolíček, který byl z venčí před vypálením do nádoby vtlačen. Misky byly dvojí, bud z hlíny méně jemné, málo nebo docela nepotuhované, ty byly na popelnici poklopeny; aneb z jemné hlíny, uvnitř tuhované, namnoze porýsované, ty byly otvorem vzhůru obráceny a obsahovaly také popel a kostičky. Na snadě jest domněnka, že tu jde o pohřeb dvojí. Dno misky a mnohdy i popelnice bylo proraženo.
Popelnice s miskou byly uloženy v nehlubokém hrobečku jen asi 50 cm pod povrchem. Misku zastupovaly někdy jen větší nesouvislé střepy.
Hrob zasypán byl někdy drobným žlutým pískem, někdy zemí popelem promíšenou.
I bez popelnic našly se hroby. Milodarů nalezeno bylo málo a ty ještě byly ohněm porušeny. Jsou to úlomky bronzových ozdob, železných nástrojů, nůžky na stříhání ovčí vlny.
Několik kroků níže pod lesem nacházejí se na polích černé skvrny popelem a vypálenou hlínou promíšené země. Jsou to místa, na kterých lid v popelnicových hrobech uložený kdysi sídlel.
Asi 500 kroků na jih od popelnicových hrobů jsou na pokraji lesíka patřícího ke statku Sádlovic (u Mlsů) v Hořijanech d v ě m o h y l y. Pokud nejsou prokopány a prozkoumány, nelze o nich říci, které době patří.