Aktuálně:

WWW stránky včetně kontaktu na případnou prohlídku expozice:
www.ukoleji.cz
ukoleji87@seznam.cz

Tochovice čp. 87 u nové zastávky Tochovice zastávka
Mapový odkaz zde....

Fotogalerie z připravované železniční expozice Dana Suka. Pokud vám přijede návštěva nebo jdete okolo sami, či s dětmi nebojte se zazvonit, Dan vás rád připravovanou expozicí provede.
Text zdroj FB "U Kolejí"

"U KOLEJÍ" - KARTONOVÉ JÍZDENKY - ANKETA

Nedávno jsem zde požádal o pomoc. Rád bych zde měl staré kartónové jízdenky, které by si návštěvník mohl orazit. Chtěl jsem po Vás zda by někdo neudělal nějaký návrh. Ozvala se Kačka Kolářová Knápková a navrhla tyto. Děkuji, Káťo. Můžete poradit, která se Vám líbí nejvíce? Nebo ještě nějaký návrh, nápad? Prosím hlasujte podle čísla jízdenek.

Děkuji Vám

Odkaz na anketu zde...

Inspirace je strašně důležitá a když si na Vás udělá čas pan Hanák je to úplné pohlazení po duši  Jeho hospůdka v zastávce Nižbor je prostě nádhera.

Dědo, já pojedu sám
I vaše děti, vnoučata můžou " řídit" trutnovského Brejlovce

"U Kolejí"
co to vlastně je? Zatím to není železniční muzeum, spíš sbírka jednoho nadšence, který bydlí v Tochovicích ve starém vechtru. Má rád vlaky a vše kolem železnice. Před 7 roky jsem začal sbírat železniční věci a dnes u nás najdete například kabinu z Trutnovského Brejlovce 750.346-9, mechanické návěstí, železniční lampy, cedulky a jiné zajímavosti.

Čekárna
Pergola nebo čekárna? Bydlíme u kolejí tak proč to nezkusit v železničním stylu? Udělat z pergoly vlastně takovou železniční čekárnu?!!! Bylo rozhodnuto, bude to čekárna. Doma jsem samozřejmě nic neřekl, místo toho jsem na internetu v jedné aukci vyhrál svojí první železniční baterku. Taky proč bych jí nevyhrál, přihodil jsem jediný. Když si dnes vzpomenu, kolik jsem za ní dal tak ten pán co jí prodával musel být nadšený, že se našel nějaký blbec, který to koupil. Když baterka dorazila, hrdě jsem jí našel místo v pergole. Otevřel si pivko a koukal na jednu železniční baterku v pergole 9 X 4m. Bylo jasné, že jich potřebuji více. Tím začalo zvelebovaní pergoly na čekárnu. V té době jsem opravdu netušil kam se posunu, tím pádem i můj sen ještě nebyl na světě. Trvalo to X let než tohle člověk nasbírá, vlastně to trvá dodnes. Pořád je zde co vylepšovat. Když jsem "čekárnu" postupně začal zaplňovat, přišel jiný nápad. Chybí tady mechanické návěstí, ale o tom až příště ....

První mechanické návěstí
tak dlouho jsem SŽDC otravoval, prosil až jednoho dne v srpnu 2016 mi zazvonil telefon: "Zítra brzy ráno vyražte do Čisovic k Mníšku pod Brdy. Bude se tam rušit díky modernizaci jedno mechanické návěstí. Je Vaše, prodáme Vám ho." Sakra, ještě dnes si vzpomínám jakou jsem měl neskutečnou radost! V ten okamžik jsem ještě netušil jakou práci dá renovace, ale výsledek se i díky kamarádům povedl. Hodně mi tenkrát s renovací pomohl Venca Š. S dovozem a postavit různá železniční návěstí mi pomáha můj nej kamarád Venca P. Ani se nedivím, že mi už teď kolikrát nechce zvednout telefon, protože už dopředu říká: "Zase volá Sukáč, kam zase pojedeme ??? V té chvílí ještě netušil, že jsem koupil kabinu z lokomotivy 750.346-9.

Trutnovský Brejlovec 750.346-9
Konec září 2016, někdy hodně brzy nad ránem vyrážíme s Vencou do České Třebové pro kabinu z trutnovského brejlovce. Vypadá to jednoduše, dopoledne jsme tam. Naložíme, přikurtujeme, předáme vypracovaný znalecký posudek, zaplatíme a hurá domů. O míry lokomotivy jsem si napsal už 14 dní předem, takže pohoda. Při příjezdu do České Třebové jsme zjistili, že info o míře, které jsem dostal bylo mylné  Kabinu nemůžeme odvézt jsme skoro pět metrů vysoký. Hurá zpět domů 300km, sehnat nízký vlek a po 3h odpočinku znovu vyrazit do Č.T. Tentokrát už bylo vše v pořádku a zbytek z trutnovského brejlovce po dvou dnech našeho cestování konečně dorazil do Tochovic. Václav, celou druhou cestu zaplatil. Smekám před ním. Ještě jednou děkuji, kamaráde.

750.346 - už jen ve vzpomínkách zde...

Vechtr - strážní domek u trati
Trochu z historie - v době, kdy byl železniční provoz řízen vizuálně pomocí ručních a mechanických návěstí, které si na viditelnou vzdálenost předávali jednotliví strážníci trati, byly strážní domky zřizovány po celé trati zhruba v kilometrových vzdálenostech. Strážní domky byly také umístěny u železničních přejezdů, odboček a v nepřehledných místech. A protože stanoviště muselo být trvale obsazeno, musel strážník bydlet v místě svého pracoviště. V jeho nepřítomnosti mohli službu vykonávat jeho rodinní příslušníci. K činnostem strážníka patřilo: obsluha závor, rozsvěcení a zhasínání lamp pro návěstí a osvětlení podávání hlášení. Vykonával také obchůzku trati, kde kontroloval stav železničního svršku, propustků, mostů, návěstidel a výstražných tabulí. Musel zajistit bezpečnou jízdu vlakem jemu svěřeným úsekem. Po průjezdu parní lokomotivy zjišťoval, zda od žhavých jisker nevzniknul požár. (citace z knihy Od koněspřežky po supervlaky)
Nikdy bych nevěřil, že v takovém vechtru taky budeme bydlet, ale "Člověk míní, život mění". Náš vechtr je z roku 1875 a na trati Zdice - Protivín dostal pořadové číslo 51.

Vagón
Člověk by si řekl to už snad stačí, ale já jsem asi fakt blázen. Co se přivezl brejlovec začal jsem koukat všude možně na netu a hledat vagón. Ona kabina z lokomotivy bez vagónu je taková nic moc. Skoro 2 roky trvalo než jsem na netu objevil inzerát. Daruji starý železniční vagón za odvoz. Sakra, to je ono!!! Sednul jsem do auta a vyrazil k Benešovu. Když jsem přijel zjistil jsem proč zadarmo. Všude stromy, vysoké napětí, nešel by jen tak z té zahrady vyndat a odvézt k nám. Zkusil jsem oslovit i jednu známou firmu, která se tím zabývá na kolik by to celé vyšlo? Částka byla hodně přes 100 000,-Kč. Moje nadšení bylo pryč, ale jak to v životě bývá, když to nečekáte, něco se stane. Ozval se kamarád. Vím kde je vagón na prodej a je to pouze 15km od Vás. Hned jsem tam s ním vyrazil. Slovo dalo slovo a já koupil železniční vagón. S bráchou jsme museli připravit podklad pod vagón, což vypadá jednoduše, ale je to hrozná makačka. Díky brácha, neskutečně mi zde pomáháš. Pak už jen stačilo zajistit dopravu a přesně 2 roky po kabině z Brejlovce, mířil do Tochovic ke kolejím železniční vagón. Dával se skoro až na konec zahrady, protože jsem z něj chtěl dělat takovou odpočinkovou místnost na spaní. Časem jsem přišel na to, že to byla hloupost. Opět jsem na to potřeboval dva roky, abych to zjistil.

Vagón - renovace
Proseděl jsem ve vagónu moc času. Hodiny a hodiny přemýšlení co kde bude. Jak to asi bude vypadat? Jaký odstín barev zvolit, aby to nebylo smutné, ale třeba i trapné? Zde jsem musel o radu požádat manželku a myslím si, že se odstínem barev přesně trefila. Na začátku dubna 2020 bylo rozhodnuto. V budoucnosti bych chtěl z vagónu udělat takové malé železniční muzeum a pokud seženu i veškerá povolení, časem bych zde i rád točil dobré pivko, limonádu, a další. To se teprve uvidí. Určitě, ale z toho nechci udělat hospodu. Spíš místo kam rodiče vezmou své děti nebo vnoučata. Ukážou jim jak to dříve na železnici vypadalo a ty dříve narození zavzpomínají i na své mládí. Uvidíme, zatím je to pouze sen.
Vagón se díky tomu musel přestěhovat na začátek zahrady. Po vyklizení nepořádku, stržení umakartu, začalo nekonečné broušení, fakt nekonečné. Vůbec to nešlo. Zničil jsem dvě brusky až třetí vydržela. Pokračovalo se natíráním, které mě moc nebavilo a taky trošičku trvalo. Mezi tím jsem jezdil všude po republice a sháněl staré šicí stroje, abych z nich udělal stolky. Ty jsem v létě zahlédl u pana Hanáka v Nižboru, dobrá inspirace. Též jsem musel vymyslet a svařit konstrukci u těch železničních sedaček, protože na jedné straně neměli nohy. Práce ve vagónu je nekonečná a ještě bude, protože mi tam spousta věcí chybí dodělat. Potřeboval bych, aby den měl minimálně 40hod. Nejde dělat jen ve vagónu, ale člověk musí fungovat i doma. Aby toho nebylo málo, díky nezvané návštěvě jsme museli na konci roku všude nainstalovat kamery a alarm. Zatím zde zveřejním fotky renovace jak vše postupně probíhalo. Časem bych rád udělal i takové malé video v kterém bych Vás vagónem provedl a ukázal kde bude I.třída, II.třída, kuchyňka, bar a další. Uvidíme, třeba ani o to nebude zájem. Pro představu, renovace kterou zde zveřejňuji mi trvala od dubna do konce listopadu 2020.

Zvonková návěst - Hekafon - Číňan

Asi úplně největší raritu, kterou zde máme je přes 100 let starý Hekafon. Sehnat takovou raritu nebylo vůbec jednoduché, ale vlastně co je dnes jednoduché? Září 2019 Afghánistán, mám po službě. Odpočívám a brouzdám po netu. Najednou vidím inzerát, že slečna prodá starý Hekafon. Měl ho doma dědeček. Na nic nečekám a hned píšu. Když jsem napsal, že jsem skoro 5000 km od domova a potřeboval bych pár měsíců počkat, prý není problém. Po pár týdnech co jsem se vrátil z mise volám tradičně Vencovi zda bude mít někdy chvilku a vyrazíme pro zvonkovou návěst k Mikulovu. Dostal jsem od slečny informaci, že to váží kolem 500kg, aby nás přijelo víc. Zavolám Vencovi a ten říká v klidu, to dáme. Ještě teď se musím smát, když jsem Hekafon chtěl zvednout a nehnul jsem s ním ani o cm. Nastoupil Venca a přizvednul ho max. o 15cm. Opět plno smíchu a jak se ze mě zblazní. Po 2h trápení se nám ho podařilo naložit, přikurtovat a hurá domů.
Hekafon byl vidět např. ve filmu Přednosta stanice.
K čemu se používal? Zde budu opět citovat z knihy.

Velkým přínosem pro přenášení zpráv byly zvonkové návěsti. Jejich úkolem bylo oznamovat staničním a traťovým zaměstnancům odjezd vlaku ze stanice, vjezd vlaku do stanice, poškození trati a jiné domluvené signály. Zvonkovou návěst slyšeli najednou všichni strážníci trati mezi dvěma stanicemi.

Zvonkové přístroje byly u strážníků trati v Rakousku zřizovaný nejprve na trati Vídeň - Semmering v roce 1854. Vzhledem k neuspokojivé funkci byly několikrát pozměněné. Nakonec byly zavedeny přístroje od výrobců Schonbach a Leopolder z Vídně. Do roku 1858 bylo instalováno 300 zvonkových návěstí, do roku 1863 pak 1000 přístrojů a do roku 1877 to bylo 13000 přístrojů.

Pro představu přidám pár příkladů :

Vlak jede ke konci trati - 3x po 2 úderech

Vlak pojede k začátku trati - 3x po 3 úderech

Vlak pojede po nesprávné koleji ke konci trati - 2x 2 údery a pak 7 úderů

Zastavte všechny vlaky - 3 údery, pak 2 údery, nejméně 4x za sebou

Nařiďte hodiny - 12 úderů ve 12 hodin

Napsali o nás:
Jak si voják plní svůj sen: Proměna vlakového vagonu
Článek novinky.cz zde...