Základní a Mateřská škola Tochovice

Historie

V Tochovicích byla jíž škola v XVI. století. Připomínat se r. 1590 Jiří jako rektor tochovický. Za třicetileté války zanikla škola. Ke konci XVIII. století byla na krátko obnovena, ale potom byly dítky přiděleny ke škole v Hrádku Starosedlském. Tam, zdá se, poskrovnu chodily, ježto vyučovali v Tochovicích pokoutní učitelé. Tak dle tradice Matěje Maška, roku 1813 rozeného, vyučoval za jeho mládí krejčí Švarc, který bydlel v panském domě č. 66. Mašlka samého učila Anna Škutová písmenům a slabikování na „Velkém nebeklíčí". Od r. 1817 vyučoval tu pokoutně Karel Sedláček. Chodilo k němu asi 30 dítek, od nichž mimo sobotáles dostával každou sobotu po polínku dříví. Občané najali mu k vyučování světničku v čísle 43., kdež je nyní hostinec Fuchsův. V světnici bylo několik lavic, z nichž jenom dvě opatřeny byly deskami ke psaní. Děti byly rozděleny na písmenkáře, kteří měli lístek s kohoutem (na jedné straně lístku byla vytištěna písmena, na druhé „Otče náš" a „Zdrávas"), na slabikanty učící se ze slabikáře a na malé a velké čtenáře. Malí čtenáři četli z I, dílu (náboženství), velcí z II, dílu (biblický dějepis). Žáci, odříkávaje z knihy, ukazoval si při tom dřevěnou rafií. Aby věděl, odkud až kam doma učiti se má, udělal si kuličky z vosku a přilepil je na začátek a konec uložené části. Písmenkáři a slabikantí říkali své části, každý jinou dle svých schopností, u stolku učitelova. Protože tužek nebylo, užívali žáci olověných roubíků, které slévali si sami z olova starých oken. Hoch vyvrtal do dřeva nebozízkem dírku, nalil do ní roztavené olovo, ulitý roubík vyňal, oškrábal, přišpičatil a olůvko bylo hotovo. Tabulkami byla dřevěná, černě natřená prkénka, na nichž se psalo křídou. Kdo neměl tabulky, šel k tabuli a psal na ní, co bylo mu uloženo. Tací žáci střídali se jeden za druhým. Péra učitel řezával žákům z husích brků. Žák musil přinésti tři brky; dva ponechal si učitel, třetí přiřezal žáku na péro. Při psaní užívalo se malých předpisů, jež byly po 1 krejcaru vid. č, a velkých předpisů po 2 krejcařích. Na malých předpisech byla napsána písmena německá, na velkých písmo německé a fraktura. Hoši učili se počítati addici, subtrakci, multiplikaci a divisí, nejschopnější též „regula de tri". Dívky počítati se neučily, psáti málokterá. Kněz do této školy nikdy nechodil. Který ze žáků chtěl míti vysvědčení, šel do školy hrádecké a tu se podrobil zkoušce.

Tu vysokým gubernialním dekretem ze 6. července 1827 povolena byla v Tochovicích trivialní škola o dvou třídách. Občané najali místnosti pro 2 třídy a byt pro učitele. Prvá třída byla najata v č. 38 u chalupníka Maška, z pokoutní školy stala se druhá třída. Byt pro učitele najat byl v čísle 39 (nyní u Heřmana Glasera), pomocník bydlel v první třídě. Patronem školy stal se studijní fond. Spolu dáno bylo učiteli k užívání pole, jakož i příjem 1 zl. 35 kr, z Icostelní pokladny a 10 zl. pohřebného, které dříve tochovíckému učiteli, potom po zaniknutí školy hrádeckému učiteli jako varhaníku v chrámě tochovickém náležely. Kde stará škola bývala, není známo, ale byla snad v čísle 44 (nyní u Františka Uldricha), protože se domku tomu „U kantorů" říkalo. Při domku byly také dvě zahrádky, které ke kostelu sv. Martina náležely a byly užívány od tochovického varhaníka. Za učitele byl dosazen František Janda, pomocníkem zůstal Karel Sedláček, ale již po roce výstřídal ho Vojtěch Svoboda a r. 1830 Václav Čadek, který tu setrval do r. 1835. Toho roku měl Janda příjmů 99 zl. 27~,';, Icr., Čadek 16 zl. Téhož roku vystavěna byla i školní budova, v níž byly dvě učebny a byty pro učitele a pomocníka.

Nástupcem fandovým stal se r. 1835 Václav Hykeš, který tu působil do r. 1860, kdy zemřel. Roku 1847 páčeno bylo služné učitelovo v úhrnné summě na 664 zl. 25'/._ kr, vid. č., z čehož počítáno bylo 525 zl. 40 kr. na penězích a 138 zl. 45~/_ kr, v naturaliích, ale služné podučitelovo vedle stravy a prádla stále činilo jen 30 zl. Roku 1860 měl učitel příjmů 243 zl. 9'/z kr., podučitel 126 zl, r. č. Za Hykeše působili na škole učitelé: Václav Proška,

známý hudebními skladbami (1835-1844), František Btihm, výborný hudebník a zvláště zpěvák (1844-1850). Od roku 1850 vyučoval Hykeš sám a teprve za nemoci přijal za provísora syna Františka Hykeše, který i po smrti otcově při škole do r. 1871 zůstal. Byv dán do výslužby, zůstal v Tochovicích a tu zemřel.

Nástupcem Hykešovým byl v 1. 1861-1878 František Maroušek, který, dočkav se nových zákonů školních, jmenován byl řídícím učitelem. Příjmy jeho r. 1862 činily 321 zl. 61'%_ kr. Za něho založil farář P. Josef Matějovic asi r. 1864 při škole knihovnu žákovskou. Roku 1875 rozšířena byla škola o třetí třídu. Při Marouškovi nastoupili na škole učitelé: Karel Cvrk (1870 až 1875), František Sladký (1875-1878) a Moric Schiitz (1875-1878).

Po odchodu Marouškově do výslužby nastoupil řídící učitel Jan Drůbek, který při škole založil též knihovnu učitelskou. Za něho bylo r. 1880 zavedeno vyučování ženským ručním pracím, r. 1882 zřízeny školní zahrada a letní tělocvična a r. 1884 rozšířena škola o čtvrtou třídu. Za něho vyučovali na škole Augustýn Veselý (1878-1880), Marie Čížková (1878-1879), Josef Fišer (1879-1880), Václav Benda (1880-1881), Emanuel Angelis (od 1880 až posud), Jan Jíříček (1881-1886), Josef Siblík (1884-1891), Jan Ráž, (1886), František Kubát (1886-1887), JosefMikš (1887-1901), Jan Tomášek (1891-1892), Ladislav Ptáček (1892-1894), František Hůniger (1894-1895), Jan Vimmer (1895-1896 a 1898-1913), Adolf Vranešíc (1896-1898) a industrialní učitelka Gabriela Pečená (1880-1907).

Roku 1897 odešel Drůbek do výslužby a učitel Emanuel Angelis stal se řídícím učitelem. Působí tu dosud, Je výborným hudebníkem, zvláště varhaníkem. Za něho vykonána byla r. 1899 přístavba školy nákladem 13.757 K 22 h, ke kterému země udělila subvenci 2.100 K. Za něho nastoupili nově učitelé: Josef Štěpán (1897-1898), Jindřich Ptáček (1898-1908), Josef Červenka (1901-1902), Karel Kellner (1902-19n7), Josef Hála (1906-1908), Rudolf Pavlů (1908-1912), František Vlas (1908-1912), Ladislav Ptáček (1911 až posud), Václav Matoušek (1913), Václav Procházka (1913). Industríalní učitelkou jest od 1907 Marie Ptáčková.

Na škole často pořádají dítky divadelní představení k dobročinným účelům. Také školní výstavy konají se tu velmi často. Kněžna Kristina Schwarzenberková každoročně četné chudé dítky obdarovává zimním spodním oděvem.

Do školy chodí dítky z Tochovic, Ostrova, Hoříjan, Chrástu, Horčápska, Staré Vody a Lisovic. V školním roce 1913 patřily ke škole 332 dítky, a sice 171 hoch, 161 dívka.

V témž roce byli členy místní školní rady pánové: Augustýn Mašek, předseda, Em. Angelis, řídící učitel, P. Jiří Tykal, farář, Frant. Pučálka, J. Dragoun, J. Kopal, Fr. Větrovec, J, Bambas, A. Janota, Jos. Hrdina, B. Pešice, J. Urban.
Josef Siblík Blatensko Březnicko