Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Rybářský spolek

Rybářský spolek

logo

Z historie

( Vzpomíná Václav Prózr )

rybyV prvopočátcích nenajdeme žádné dochované písemné záznamy. Budeme proto pouze čerpat ze vzpomínek pamětníků časů minulých i když neúprosný čas žití je odvál do věčňosti. Již se nikdy nedozvíme co by nám k tomu řekli Bohouš Šíma, Láda Červášků, Pepík Vašků, Toník Duchoňů, Vlastík Rachů i další nejmenování.
 V dalším našem vyprávění se budeme setkávat s dalšími pokračovateli až do dnů dnešních. Vystřídalo se jich mnoho, mnoho těch kteří propadli plně lásce k rybaření i pro kamarádství, které se prolíná celou tou 60-ti letou historií spolku.
 Tento úvod o spolku rybářů je poznamenán i melancholií, ale i ta mezi dobrou partu i kamarádství patří.
 Počátky naší rybářské organizace sahají do poválečných let 1945 – 50. V této době se parta kolem Bohouše Šímů dávala dohromady a v roce 1950 se ustálila na bratrech Červášků – Františka, Ládi a nejmladšího člena Vaška, Vlastíka Rachů, Pepíka Vašků a Toníka Duchoňů. Postupem doby narůstala členská základna o další zájemce, někteří jen na čas, ale většina zůstala věrna rybářskému spolku až do posledních dnů svého života.
Zmínil jsem se o počátcích budování vodních nádrží. Vodní nádrže na Lazském potoku byl hlavním a jak se později ukázalo trvalým zájmem všech členů. Než se započalo s budováním nádrží, provozovalo se rybaření na zmíněném potoce, kde byla řada tůní. Z nejznámějších tůní – Kamenské jamky, Švarců tůň a tůně po obou stranách mostu na silnici Tochovice – Lazsko. Zde se dal lovit převážně jen okoun, někde lín a kapr. To všechno bylo pro tochovické rybáře málo a tak se stále debatovalo v podvečerech při pivě, jak mít i vlastní rybník. Tak se zrodila myšlenka a padlo rozhodnutí, obnovit v minulosti několikrát povodní zničený rybníček u fotbalového hřiště. Od nápadu nebylo daleko k činům a tak zanedlouho byla původní hráz opravena a rybníček byl na světě. To se psal rok
 1952 – 53. 

V zatím posledním příspěvku skočil pan Václav Prózr do současnosti..........

.V dnešním příspěvku přeskočím řadu let v životě rybářského spolku. K tomuto kroku mě přivedlo extrémní počasí, které postihlo Lazský potok a jeho vybudované nádrže.
Lazský potok nemá příliš rozsáhlé povodí a proto je plně závislý na rovnoměrných vodních srážkách během celého roku. I přes toto nevelké povodí, dokáže jarní tání či silné letní deště z tohoto malého potůčku udělat v několika hodinách ničivý živel. Tento jev se v posledních padesáti letech opakoval několikrát. Nejničivěji do vybudovaných nádrží zasáhla loňská stoletá voda, která prakticky zničila jak rybník u hřiště, tak i spodní rybník. Voda poničila hráze a odnesla i veškerou rybí násadu.
Rok po ničivých povodních přichází další pohroma v podobě extrémně nízkých vodních srážek. Tak velké sucho jaké je letošního roku je pro veškerý život ve vodách krutější než povodeň. Vedle ryb jsou nejvíce postiženi rak říční a škeble potoční, které se v posledních létech začali v našich vodách slibně rozšiřovat, což byl jistě neklamný důkaz o stále se zlepšující čistotě vody. Nyní to jsou nenahraditelné škody a bude se muset prakticky začít znovu od nuly.
Členové rybářského spolku to však nevzdávají. Všichni pevně věří, že se jim za pomoci Obecního úřadu Tochovice, podaří obnovit celý systém nádrží a tůní na Lazském potoce a že se jim podaří navrátit do vody vedle ryb i zničené druhy živočichů.

bouda