Datum a čas

Dnes je pátek, 22. 9. 2017, 2:56:38

Kalendář

Svátek

Svátek má Darina

Mapa a body zájmu

mapa

Ekolamp

Sběrná nádoba na
OÚ Tochovice

Sběrný box na cartridge a tonery

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Hořejany

Z historie - místopis - domy v Hořejanech - Hořejanské mohyly - Z kroniky

Z historie

kapleHořejany obydleny byly v době předhistorické, v druhém a prvém století před Kristem. Soudí se tak z nálezů žárových (popelnicových) hrobů u obecního lesa Hořejanského a dle dvou mohyl, stojících na pokraji lesíka, patřícího ku statku Sádlovic (u Mlsů) pozn.: č.p. 17- Břicháčkům.
 První zpráva historická o Hořejanech je z konce 13. století. Král Václav II. postoupil směnou za několik obcí u Slaného klášteru Ostrovskému u Davle mimo jiné i ves Hořejany. Týž klášter měl v Hořejanech 5 lánů polí a tyto lány opat Zdislav v r. 1331 osadníkům Hořejanským pronajal právem emphytentickým, též právem německým zvaným.
 Hořejanští emphytenti zaplatili podacího za nabytí emphytentního práva po 3 kopách z jednoho lánu.
 Soudní stolice pro sedláky v Hořejanech byla rychta v Tochovicích. Opat kláštera Ostrovského u sv. Jana pod Skálou prodal r.1532 Hořejany Janu z Vintenče, jenž byl nejvyšším mincmistrem, ale nákladným živobytím o ně se připravil a tak přešly v majetek Jiříka z Lokšan, pána na Březnici.
 Při dělení o dědictví dostaly se Hořejany Václavovi z Lokšan, jemuž byly zkonfiskovány a r. 1623 pak Jeníškovi z Újezda, pánu na Březnici prodány.ást vsi patřila Zvíkovu.
 Roku 1577 Kryštof ze Švamberka na Orlíku dal svůj majetek v Hořejanech v zástavu Janu Bukovskému z Bukovan, na Bukovanech. Konečně celá ves dostala se pod panství knížat ze Schwarcenburku, jimž robotní povinnosti konali emphytentní obyvatelé Hořejan do r. 1848.
 V obci stávala kontribučenská sýpka. Ves sama čítala v r. 1586 10 osedlých. Tolikéž osedlých čítala i v r. 1654,
 krom 1 krčmy výsadní, do obce v r. 1629 vystavěné. V r. 1600-1660 se tu připomínají tito obyvatelé: Petr Sladovník, Škuta, Syrovátka, Květoň, Šťastný, Mls, Hálek, Janoušek, Václav Mls, Šterc, Vanta. V době nynější jména tyto zanikla.
 V r. 1713 bylo v Hořejanech celkem 40 obyvatel. V r. 1770 bylo zde 25 čísel.

Místopis

Hořejany (lid. Hořijany, v Hořijanech, do Hořijan, hořijanskej) , ves mezi třemi kopci 6km sv. od Březnice: první zmínka roku 1331. Jméno Hořejany = ves Hořejanů, tj. lidí, bydlících hořeji.
 Název polností: polnostem k Tochovicům se říká „Mochce“, vršíček západně statku č.p. 3, křížkem označeným „Hájek“, les přiléhající k hrádeckému Razovu se nazývá „Mýtka“, k Tušovkám Tušovicům
 „Hrobice“ ( vršek vysoký 528 m), polnosti ležící v levo polní cesty vedoucí do Kletic „Niva“ a „Homole“, polnosti na hranici katastru k Těchařovicům „Za Březinou“, obecní les k Těchařovicům a Vrančicům „Sosniny“, louka mezi „Homolemi“ a „Sosninami“ zvaná jest „Královna“, vršek sever. Hořejan „Úšava“ (vys. 521m), polnosti na sever. hranici katastru k Vrančicům „Držala“, v této časti jsou dva opuštěné sienitové lomy, větší přiléhající k lesu se nazývá „Šebečkovic skála“ a druhá leží v polnostech patřících ku statku č.p.15.
K Ostrovu jsou „Slemena“ a „Hlina“. Vlevo cesty vedoucí do Ostrova jsou „Pahorky“. Cesta z obce vedoucí do Ostrova se jmenuje„Souhradky“ a cesta k Vrančicům „Chrástí“, polnosti k Tochovickému rybníku „U rybníka“ a „ U Švábovny“. Na katastru leží dva rybníčky, větší u vsi patří ke statku č.p.3, a menší leží na zahradě statku č.p.15
 Mimo dva již zmíněné obecní lesy „Mýtka“ a „Sosniny“ jsou na katastru ještě dva malé lesíčky ležící uprostřed polí, jeden vlevo a druhý vpravo cesty vedoucí do Kletic. Oba lesíky patří ke statku č..17. Počet obyvatel Hořejan: rok 1921 - 227 občanů
 rok 1971 - 95 občanů
 rok 2003 - 45 občanů
 ( pozn. za 82 let ubylo v Hořejanech 182 občanů! )Počet domů: v roce 1927 evidováno 46 domů. Do současné doby nebyl stav domů změněn, kromě domu č.p.23, patřící Marii a Josefu Soukupovi. Ovdovělý Josef Soukup, horník ve výslužbě, prodal domek č.p.23 polovinu Fr. Ježkovi č.p.1 a polovinu Janu Janotovi č.p.22. Č.p.23 bylo pak zrušeno.

Domy v Hořejanech

Domů v Hořejanech je 46 a patří: (rok 1929)
 č.1 Růženě a Františku Ježkovi, (u Šenkýřů)
 č.2 Anně a Františku Sladovníkovi, ( Vinopalovic) nyní Jarolímek Jiří
 č.3 Anně a Františku Vondráškovi, ( dříve Sladovníkovic)nyní kemp Holanďani
 č.4 Marii Pešicové, (u Frantíků) nyní Folk Josef
 č.5 Marii a Františku Soukupovi nyní Švejda Jan
 č.6 Marii a Josefu Siblíkovi, (u Knotků) nyní ing. Cibulka Miloš
 č.7. obci Hořejanům, (pastouška) nyní v majetku obce
 č.8. Anastazii a Františku Jarolímkovi, (u Šebečků) nyní Jarolímek Jiří
 č.9. Marii a Antonínu Sladovníkovi, (u Horáků) nyní Šafránkovi
 č.10 Anně Františku Soukupovi, (u Slámů)
 č.11 Marii a Josefu Kovářovi, (u Madlenů) nyní Rožcovi
 č.12 Růženě a Janu Matouškovi, (u Stočísků)
 č.13 Marii a Františku Cibulkovi nyní Krejčovi
 č.14 Růženě a Antonínu Janotovi, (u Petrolínů) nyní Kalendovi
 č.15 Marii Josefu Oudránovi, (u Pučálků)
 č.16 Růženě a Čeňku Volfovi, (u Zoubků) nyní Houdek Vlastimil
 č.17 Aloisii a Filoméně Břicháčkovým, (u Mlsů) nyní Tomšovských
 č.18 Marii a Františku Kolářovi, (u Kroupů) nyní Hrušťák Zdeněk
 č.19 Růženě a Karlu Konvalinkovi, (u Krejzárků) nyní Konvalinkovi
 č.20 Anastasii a Janu Žáčkovi, (u Tesařů) nyní Žáček František
 č.21 Anně¨a Františku Sladovníkovi, (u Vantů) nyní Šikovi
 č.22 Marii a Janu Janotovi, (u Sklenářů) nyní Poleníkovi, Jungovi
 č.23 Marii a Josefu Soukupovi, (u Bolfů) zrušeno
 č.25 Filoméně a Josefu Žáčkovi, (u Venclů) nyní Žáček Josef
 č.26 Marii a Antonínu Nádhernému, (u Jelínků) nyní Kadlec Pavel
 č.27 Marii a Václavu Krákorovi, (u Hajných) nyní Kadlecová Jiřina
 č.28 Marii Methoději Řezáčovi, (u Frantů) nyní Charvátovi
 č.29 Marii Františku Matouškovi, (u Soukupíků) nyní Dvořáčková Jitka
 č.30 Antonii a Josefu Sladovníkovi, (u Tondů) nyní Sivákovi
 č.31 Anně a Josefu Kottovi, (u Lantverů) nyní Kott Jaroslav
 č.32 Boženě a Karlu Hoškovi, (u Jelátů) nyní Hošek Karel
 č.33 Růženě a Bohumilu Cibulkovi
 č.34 Anně a Bohumilu Soukupovi, (u Ševců) nyní Kadlecovi
 č.35 Antonii a Josefu Lišákovi, (u Pešiců)
 č.36 Rozálii Františku Pácovi nyní Hrušťák Pavel
 č.37 Marii a Františku Kolářovi, (u Tesařů) nyní Hrušťák Petr
 č.38 Anně a Cirilu Janotovi, (u Petrolínů) nyní Kratochvílová Zdenka
 č.39 Anně a Bohumilu Soukupovi, (u Bolfů) nyní Vaníkovi
 č.40 Marii a Josefu Kottovi, (u Bízů) nyní Dropovi
 č.41 Marii a Janu Volfovi, (u Ševců) nyní Kosekovi
 č.42 Marii Bízové nyní Mikovi
 č.43 Marii a Karlu Janotovi nyní Ledvinkovi
 č.44 Anně a Karlu Kroupovi nyní Kuncovi
 č.45 Josefě Františku Kroupovi nyní ZOD St. Hrádek- Vodička Jan
 č.46 Anežce a Matěji Kroupovi nyní Kroupa Zdeněk

stodola

Hořejanské mohyly

mohylyAsi uprostřed cesty z H o ř í j a n do Těcharovic jest obecní les při samých hranicích okresu březnického a tu několik jen kroků v pravo od cesty nalezeno bylo několik hrobů na okraji lemu na stavební kámen. Hroby ty byly všecky téměř stejně dle jednotných pohřebních obřadů pečlivě upraveny a nelišily se znatelně navzájem. Skoro ve všech nalezena byla baňatá popelnice naplněná černým popelem a kostičkami, tato popelnice poklopena byla zpravidla miskou. Větším hrobů obsahovala tedy nádoby dvě: popelnici a misku. Popelnice z jemné hlíny byly dobře vypáleny a zevně tuhovány, nad to byly některé z nich porýsovány ozdobami trojúhelníkovými, pásky z jemně vrytých čar (rastrovány). Na hrdle jedné popelnice střídají se pásky červené s tuhovanými. Dno popelnice zastupoval nejčastěji dolíček, který byl z venčí před vypálením do nádoby vtlačen. Misky byly dvojí, bud z hlíny méně jemné, málo nebo docela nepotuhované, ty byly na popelnici poklopeny; aneb z jemné hlíny, uvnitř tuhované, namnoze porýsované, ty byly otvorem vzhůru obráceny a obsahovaly také popel a kostičky. Na snadě jest domněnka, že tu jde o pohřeb dvojí. Dno misky a mnohdy i popelnice bylo proraženo.
 Popelnice s miskou byly uloženy v nehlubokém hrobečku jen asi 50 cm pod povrchem. Misku zastupovaly někdy jen větší nesouvislé střepy.
Hrob zasypán byl někdy drobným žlutým pískem, někdy zemí popelem promíšenou.
 I bez popelnic našly se hroby. Milodarů nalezeno bylo málo a ty ještě byly ohněm porušeny. Jsou to úlomky bronzových ozdob, železných nástrojů, nůžky na stříhání ovčí vlny.
 Několik kroků níže pod lesem nacházejí se na polích černé skvrny popelem a vypálenou hlínou promíšené země. Jsou to místa, na kterých lid v popelnicových hrobech uložený kdysi sídlel.
 Asi 500 kroků na jih od popelnicových hrobů jsou na pokraji lesíka patřícího ke statku Sádlovic (u Mlsů) v Hořijanech d v ě m o h y l y. Pokud nejsou prokopány a prozkoumány, nelze o nich říci, které době patří.

Z kroniky

Obecní kroniku v rozmezí let 1927-1938 psal jediný kronikář - Vojtěch Vondrášek, učitel. Z jeho životopisu uvádíme: Od 1. 9. 1928 ustanoven učitelemna obec. šk. v sousední obci  Hrádku. Dne 3.11. 1927 oženil se Marií, roz. Ondrákovou,z  Hořejan č. 15 a tak jeho osud

spjat částečně se zdejší obcí." Že spjat byl, svědčí zápis o honitbě z roku 1931, jehož část otiskujeme:

„Nájemcem honitby ve zdejším katastru je Frant. Sladovník, rol­ník č.2 a 21. Mimo nájemce jako hosté střílí tito zdejší občané: Vojtěch Vondrášek, učitel č. 15, Alois Břicháček, rolník č. 17. Tito tři společně platí roční nájem z honitby 200 Kč. Společné hony se zde nepořádají, poněvadž lov­ná zvěř hubena jest zde v po­sledních letech se hojně rozmnoživší liškou, takže zvěře je málo. Výbornou skrýší pro liš­ky jsou opuštěné lomy sienitové na hranicích našeho katastru a katastru obce Vrančic. Lišky skoro úplně vyhubily v Sosninách divoké králíky. Mimo zajíců a králíků, vyskytují se zde bažanti v menším množ­ství i dosti koroptví. Z vysoké zvěře v měsíci květnu a červnu do zdejšího katastru se každo­ročně zatoulá několik kusů srnců a srnek. Mimo této zvěře je zde hojně vran, strak a sojek, které hubí nejenom hnízda koroptví a bažantí, ale i hnízda zpěvných ptáků, kterých valem ubývá..." Ještě než začal kronikář psát
pravidelné zápisy, vrátil se zpět­ně k několika důležitým událos­tem v Hořejanech. Jednou z nich určitě bylo založení hasičského sboru v roce 1924: „Popud k založení hasič, sboru dal star. obce Jos. Ondrák, který svolal informační schůzi všeho občanstva za účelem založení hasičského sboru. Ustavující val­ná hromada konána 21. 9. 1924. V této schůzi přihlásilo se 10 zakl. členů, 23 přispívajících a 23 činných, celkem 56 členů." (v kronice je vlepena řada fotografií dokládajících čin­nost hasičů, kteří i dnes jsou v mnoha obcích jediným stmelovacím „orgánem")

 

V roce 1929 píše kronikář „o elektrisaci obce": „O elektrisaci v naší obci mluvi­lo se již několik roků. Ke skutku však došlo až letošního roku. Současně téhož roku provádí se elektrisace ve Staré Vodě a na Hrádku a to snad naše obecní zastupitelstvo přimělo elektrisovati i Hořejany. V sousedních dvou již jmenovaných obcích elektrisují družstva - u nás všechno rozvedení po obci, do­movní přípojky a podíl obce na trasnformátoru hradí obec ze svých prostředků."

 

V temže roce píše pod názvem Obraz sv. Václava: „Památku tisícího výročí smrti sv. Václava obec naše uctila vsa­zením obrazu sv. Václava do bo­žích muk stojících u silnice vedoucí do Tochovic na hranici katastru. Do čtyř původních výklenků pod střechou vloženy byly 4 nové sošky. Pro obraz vylámán otvor, do kterého byl zasazen dne 8. listopadu t.r. Posvěcení tohoto obrazu vykonal Matěj Novák, děkan z Tochovic dne 24. listo­padu t.r. za účasti občanů zdej­ších i cizích. Kdy tato boží muka byla postavena a na jakou památku, není kronikáři známo

V roce 1930 píše kronikář zprávu: Dcera našeho rodáka paní guvernérovou. Na dvou­straně jsou vlepeny jednak krajanské noviny i výstřižek z českého tisku. Kronikář k tomu poznamenává:

„ Celé naší obce mile dotkla se zpráva amerického českého ča­sopisu Svornosti, že dcera naše­ho rodáka Františka Krejčího dlícího v Americe stala se paní guvernérovou státu Minnesota ve Spojených státech severoa­merických. Obecním úřadem bylo otci i dceři gratulováno jménem občanů hořejanských. Otec Frant. Krejčího býval sedlákem na č. 18."

 

A naše poslední ukázka z hoře-janské kroniky patří Naturální opravě cest z roku 1932. Zároveň připomíná, že chování mnohých se dodnes nezměni­lo...):

„Podle usnesení zdej. obec. za­stup, ze dne 20. II. 1932 spravo­vány zdejší cesty naturálně v době po jarním setí. Kamene nakoupeno za 1 524,50 Kč od místních dělníků a důkladně spravena cesta přes ves od č. p. 18 až kč. pop. 13, dále spravena cesta k Ostrovu, polní cesta ve­doucí za Březinu a do Sádků (ke Kleticům) a jinde. Potahy i ruční práci dodali zdarma zdejší obča­né, i mnoho materiálu zdarma do cest navezli. Většinou však pracovali rolníci ručně i pota­hem, kdežto menší hospodáři (někteří) práci této se vyhýbali. (pozn. redakce: následuje výčet zdarma pracujících z osmnácti popisných čísel, a jestliže v té době bylo v Hořejanech 46. do­mů, pak počet „dobráků" citelně převyšuje...). Ostatní občané, ač byli obecním starostou vyzváni buď osobně nebo oběžníkem, klidně „s rukama v kapsách'' pohlíželi jak jiní za ně pracují a mnohdy pracující ještě poměškem odměnili... Mnozí nepo­važují obecní majetek za svůj a obci nepořádným placením dluhů za dříví a nájem z polí škodí...